Kryptoaktiva a AML rizika

Filip Novák

Kryptoaktiva a AML rizika

Filip Novák | 14. 04. 2020

Kryptoaktiva: aml/cft rizika

Třebaže v současnosti na úrovni Evropské unie neexistuje společná a ustálená taxonomie kryptoaktiv, za zdařilou a patrně i nejužívanější považuji taxonomii zavedenou švýcarským orgánem dohledu nad finančním trhem (FINMA) [1] . FINMA člení kryptoaktiva do tří hlavních kategorií: 1) platební/převodní/měnové tokeny, často označované jako virtuální měny či kryptoměny; 2) investiční tokeny, typicky spojené s majetkovými právy či právy obdobnými právům na výplatu dividend; a 3) utility tokeny, umožňující zejména přístup k produktu či službě. Upozorňuji, že jednotlivé kategorie kryptoaktiv se vzájemně nevylučují, tzn. lze uvažovat i hybridní formy.
Kryptoaktiva představují zvýšenou míru rizika nejen v oblasti ochrany investorů a integrity trhu, ale zejména v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT).  Za nejvýznamnější rizika v této oblasti lze považovat podvody, kybernetické útoky, praní peněz a manipulaci s trhem. Porozumění těmto rizikům a způsobům, jak mohou být kryptoaktiva zneužita k páchání trestných činů, je klíčové nejen pro povinné osoby [2] , které poskytují služby spojené s kryptoaktivy, ale také dalších osob (účetní, auditoři, dohledové orgány, orgány činné v trestním řízení atd.).
Pachatelem praní špinavých peněz může být zpravidla kdokoli, často však osoba s vědomím o původu špinavých peněz, osoba s takovou osobou jakkoli spolčená či jednající s tímto vědomím ve prospěch pachatele. Výjimkou často nejsou osoby s vysokým právním či ekonomickým povědomím. V zásadě se lze setkat s níže uvedenými příklady:

Kryptoaktiva mohou sehrát svoji roli v kterékoli fázi praní peněz. Proces praní peněz se typicky rozpadá do tří vývojových fází [6]:

Přestože jsou kryptoaktiva obecně považovány za vysoce riskantní, je třeba si uvědomit, že v případě s nimi spojených AML/CFT rizik lze najít mnoho podobností s tradičními aktivy jako např. hotovost (při jednání s osobami, které jsou držiteli kryptoaktiv, bude podstatné např. klást náležitou pozornost posouzení původu majetku a finančních prostředků zákazníka). Základní otázky a postupy týkající se posuzování rizik zůstávají v zásadě stejné bez ohledu na přítomnost kryptoaktiv v transakci nebo obchodním vztahu. I když kryptoaktiva mohou umožňovat větší anonymitu než tradiční platební metody, jsou z důvodu využití DLT technologie [8] v určitých ohledech transparentnější než hotovost. Současně ne všichni, kteří jsou s nimi spojeni, jsou zapojeni do kriminality.

V dalším pokračování seriálu článků věnované problematice kryptoaktiv se podíváme na některé významné případy, které se týkají zneužívání virtuální měny pro účely praní špinavých peněz.

[1] FINMA [2018-2-16], [cit. 2020-05-04], Guidelines for enquiries regarding the regulatory framework for initial coin offerings (ICOs), dostupné zde.
[2] Povinnou osobou je podle § 2 písm. l) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu „osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta“.
[3] Darknetem se rozumí soukromá či skrytá síť, která umožňuje zachovat anonymitu účastníků tím, že funguje na principu šifrovaných, náhodně generovaných spojení mezi jednotlivými uživateli.
[4] Silk Road byl jeden z prvních darknet marketů. Darknet markety jsou anonymní, komerční webové stránky, podobné klasickým e-shopům, které se nachází na darknetu mimo dosah vlád, na kterých je prodáváno zboží zpravidla nelegálního charakteru, jako jsou drogy, kradené platební karty, falešné dokumenty, zbraně a podobně.
[5] Pojem fiat měna vzniklo ze slova fiat, které pochází z latiny a znamená nařízení nebo příkaz. Jedná se v podstatě o zákonnou měnu vytvořenou v každém státě zákonodárnou mocí.
[6] LIŠKA, Petr. Praní špinavých peněz v České republice. 1. vydání, Praha: RADIX, spol. s r.o, 1997, s. 8. ISBN 80-86031-09-8.
[7] Mixer (laundry service, tumbler) představuje řešení (software nebo službu), které umožňuje uživatelům „míchat“ své mince s ostatními uživateli, aby bylo zachováno jejich soukromí.
[8] DLT technologie (Distributed Ledger Technology – technologie distribuovaných záznamů). Nejběžnější typ DLT se nazývá blockchain. Její název je odvozen od skutečnosti, že se transakce seskupují do bloků, které na sebe chronologicky navazují a vytvářejí tak řetěz (angl. chain). Celý řetěz je chráněn složitými matematickými algoritmy, jejichž cílem je zajistit integritu a bezpečnost dat. Tento řetěz tvoří komplexní záznam všech transakcí v databázi.


Filip Novák

Filip Novák se specializuje na oblast kapitálových trhů, fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz.
V oblasti kapitálových trhů se zaměřuje na právní a regulační aspekty poskytování finančních služeb a kolektivního investování, nabídky cenných papírů a přijímání k obchodování na veřejných trzích.
V oblasti fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz se zaměřuje především na crowdfunding, wealthtech, compliance finančních institucí a AML hrozby spojené s kryptoaktivy a využitím nových technologií.
V současnosti působí v ČNB na pozici experta v oblasti regulace finančního trhu a mezinárodní spolupráce. Před příchodem do ČNB působil na pozici vedoucí compliance a právního oddělení licencovaného obchodníka s cennými papíry a dříve v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS.