Kryptoaktiva na Hedvábné stezce

Kryptoaktiva na Hedvábné stezce

Filip Novák | 14. 04. 2020

Decentralizované virtuální měny – zejména bitcoin – si získaly za dobu své existence značnou pozornost. Někteří v nich vidí budoucnost platebních systémů či investiční příležitost, zločinecké a teroristické skupiny zase pobídku k páchání trestné činnosti. Důvodem pro využívání virtuálních měn k praní špinavých peněz je hlavně anonymita, rychlost provádění mezinárodních transakcí, snadné maskování zdrojů příjmů, způsob skrytí výnosů z trestné činnosti a mnohé další.

Dne 3. ledna 2009 se anonymní vývojář skrývající se pod pseudonymem Satoshi Nakamoto zapsal do historie, když uvolnil tzv. nultý blok (angl. Genesis Block) obsahující prvních 50 bitcoinů na serveru Sourceforge. V roce 2011 zakládá Ross William Ulbricht jeden z prvních darknet marketů Silk Road, jehož celkové tržby za dva roky existence dosáhly více než miliardu dolarů, v té době odpovídající 9,5 milionů bitcoinu [1]. Specializovaný agent FBI Christopher Tarbell popsal silk Road v rozhovoru pro britský deník Gurdian, jako „nejsofistikovanější a nejrozsáhlejší nelegální tržiště na dnešním internetu[2], Silk Road fungoval v zásadě jako eBay zaměřený na obchodování s drogami a jiným nelegálním zbožím. Na základě více jak dva roky trvajícího vyšetřovaní je 2. října 2013 Ross William Ulbricht zatčen v knihovně v San Franciscu, což znamená také definitivní tečku za provozem Silk Road. V roce 2015 je následně uznán vinným z obchodu s omamnými látkami a spiknutí za účelem praní špinavých peněz a dosouzen na doživotí.

Atraktivním pro kriminální živly činila Silk Road zejména anonymita, která byla zabezpečena prostřednictvím open source softwaru zajišťujícího anonymní pohyb uživatelů na internetu skrýváním jejich skutečné IP adresy (TOR) [3] a užitím bitcoinu jako prostředku uskutečňování plateb za zboží a služby. Bitcoin se stal exkluzivní měnou na Silk Road a současně prostředkem umožňujícím kupujícím a prodávajícím umožňoval dále skrývat svou identitu. Odesílatelé a příjemci bitcoinových peer-to-peer (P2P) transakcí jsou identifikováni pouze anonymizovanou bitcoinovou adresou. Uživatelé mají navíc možnost získat neomezený počet bitcoinových adres a použít tak unikátní adresu pro každou jednotlivou transakci. Další možností je využití různých služeb k dalšímu anonymizování, včetně zabudovaného softwarového řešení umožňujícího uživatelům „míchat“ své bitcoiny s ostatními uživateli přímo do transakcí Silk Road.

Silk Road fungoval v zásadě jako interní bitcoinová banka, u níž musel mít založený účet každý, kdo měl v úmyslu provádět transakce na webu. Každý uživatel Silk Road měl k účtu Silk Road přidruženou alespoň jednu Silk Road bitcoinovou adresu uloženou na digitální peněžence vedené na serverech pod správou Silk Road. Prvním krokem k uskutečnění nákupu bylo získat bitcoiny, čehož uživatel obvykle dosáhl prostřednictvím výměny fiat měny za bitcoiny v „bitcoin směnárně“. Následně je poslal na bitcoinovou adresu přidruženou k jeho digitální peněžence patřící k jeho účtu na Silk Road. Po provedení transakce, Silk Road převedl bitcoiny uživatele na jím vedený escrow účet, kde byly uschovány, než došlo k dokončení transakce a poté převedl bitcoiny kupujícího na bitcoinovou adresu prodávajícího. Všechny transakce byly dále anonymizovány prostřednictvím mixovacích služeb „mixeru“ nebo taky „tumbleru“, kdy uživatel službě zašle peníze, ta provede jejich „vyprání“ a odpovídající částku zašle na zvolenou adresu, často s volitelným zpožděním pro ztížení dohledatelnosti. Samotné praní může probíhat sloučením vkladů na jednu adresu a jejich opětovné rozdistribuování mezi zákazníky.

Zánik Silk Road však ani zdánlivě nepředznamenal porážku provozovatelů ilegálních tržišť na darknetu. Ross William Ulbricht byl poražen, ale nástroje a sofistikované metody, které vytvářely podhoubí pro jím provozovanou trestnou činnost nikoli. Aneb uzavření jednoho krámu na rohu ulice nevedlo ke vzniku čtvrti bez kriminality, ale dalo příčinu k otevření hned několika nových krámů v ulici naproti.

[1] STROUKAL, Dominik a Jan SKALICKÝ. Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti: historie, ekonomie a technologie kryptoměn, stručná příručka pro úplné začátečníky. 2., rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. Finance pro každého, str. 51, ISBN 978-80-271-0742-1.

[2] GIBBS, S. Silk Road underground market closed – but others will replace it. In: The Guardian [online]. 2013, [cit. 2017-10-29]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2013/oct/03/silk-roadunderground-market-closed-bitcoin

[3] Tor je zkratka pro “The Onion Router”, která odkazuje na více vrstev šifrování používaných k ochraně vašeho soukromí.


Filip Novák

Filip Novák se specializuje na oblast kapitálových trhů, fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz.
V oblasti kapitálových trhů se zaměřuje na právní a regulační aspekty poskytování finančních služeb a kolektivního investování, nabídky cenných papírů a přijímání k obchodování na veřejných trzích.
V oblasti fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz se zaměřuje především na crowdfunding, wealthtech, compliance finančních institucí a AML hrozby spojené s kryptoaktivy a využitím nových technologií.
V současnosti působí v ČNB na pozici experta v oblasti regulace finančního trhu a mezinárodní spolupráce. Před příchodem do ČNB působil na pozici vedoucí compliance a právního oddělení licencovaného obchodníka s cennými papíry a dříve v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS.