Skutečný majitel v novém kabátě

Filip Novák

Skutečný majitel v novém kabátě

Filip Novák | 12. 06. 2020

V pondělí 1. června schválila Vláda České republiky návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“). Problematika skutečných majitelů právnických osob se tímto oproti stávající právní úpravě vyčleňuje ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) [1] a ze zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „ZVR“) [2] a nově bude upravena v samostatném zákoně.

Současná právní úprava evidence skutečných majitelů byla od svého přijetí častým terčem kritiky, zejména pak kvůli nedostatečné implementaci požadavků unijního práva. V praxi je za nejvíce problematickou považována především nejednoznačná a bezzubá definice skutečného majitele, ale také absence vymahatelnosti nově uložených povinnosti. [3] To se ale zanedlouho změní, neboť novou právní úpravou zákonodárce do českého právního řádu zavádí některé nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle změnové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále jen „5. AML směrnice“).

Nová úprava v ZESM lépe reaguje na potřebu provést více komplexních legislativních a systémových změn a množství nových pravidel i specifičnosti institutu evidence skutečných majitelů. Zavádí přesnější definici skutečného majitele, upravuje rozsah údajů o skutečných majitelích, které se do evidence zapisují, proces zápisu, automatické předávání některých údajů z veřejného rejstříku [4], řešení nesprávných nebo chybějících údajů v evidenci a způsob přístupu osob (včetně veřejnoprávních) k jednotlivým údajům o skutečných majitelích. Zákon upravuje pro případ nesrovnalosti v evidenci také poměrně přísné soukromoprávní sankce (např. zákaz výplaty zisku) a veřejnoprávní sankce (pokuta až 500 000 Kč).

Novou komplexní zákonnou úpravu evidence skutečných majitelů lze považovat za výrazný posun směrem k vyšší transparentnosti. [5] Důraz je kladen zejména na transparentnost organizační a personální struktury právnické osoby, tzn. jak je řízená, kam plynou její prostředky a která fyzická osoba ji řídí, resp. přijímá její prostředky, a tím pádem i znesnadnění praní špinavých peněz a financování terorismu. Výrazným krokem vpřed je i lepší využitelnost evidence skutečných majitelů jako podpůrného prostředku při plnění povinností povinných osob podle AML zákona, zejména při kontrole klienta [6] a konečně i zpřístupnění údajů v evidenci veřejnosti [7] a snížení nákladů spojených s administrativními úkony, které současná úprava institutu skutečného majitele představuje jak pro (nejen podnikající) veřejnost, tak pro registrující soudy.

Ačkoli nelze opomenout ani některá potenciálně slabší místa či nedokonalosti nové úpravy, které se staly předmětem diskuzí veřejnosti krátce před schválením návrhu vládou [8] souhrnně lze na novou úpravu nahlížet jako na v zásadě slibný prospekt s potenciálem k posílení transparentnosti podnikatelského prostředí a souladu s příslušnými mezinárodními standardy v této oblasti. [9]

Schválený návrh zákona byl dne 8.6 předložen Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 886/0. O dalším stavu jeho projednávání se můžete informovat zde.

V rubrice Skutečný majitel se touto oblastí budeme zabývat podrobně nejen z českého pohledu. Nabídneme mezinárodní srovnání a pokusíme se popsat nejlepší praxi.

[1] Definice skutečného majitele je obsažena v ustanovení § 4 odst. 4 AML zákona a je postavena na materiálním pojetí. Skutečným majitelem se rozumí: „fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.“. Dále pak § 29b stanoví povinnost právnických osob (a svěřenských správců) vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele.

[2] Současný režim evidence skutečných majitelů je komplexně upraven v části páté v § 118b a násl. ZVR. Samotná evidence údajů o skutečných majitelích je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Evidováni jsou skuteční majitelé (1) právnických osob zapsaných do jednoho z veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a skuteční majitelé (2) svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů. Evidence je vedena rejstříkovými soudy.

[3] Současná právní úprava ponechává zajištění úplnosti, přesnosti a aktuálnosti údajů pouze na daných právnických osobách (svěřenských správcích), přičemž nestanoví jakékoli sankce za nesplnění zákonem stanovených povinností.

[4] Nová úprava snižuje administrativní zátěž pro dotčené subjekty, když zavádí tzv. automatické průpisy údajů z veřejných rejstříků, které by měly vyloučit potřebu zapisovat skutečného majitele právnické osoby, který je s pravděpodobností hraničící s jistotou znatelný již z veřejného rejstříku.

[5] Viz bod č. 4 preambule 5. AML směrnice, který uvádí, že „Integrita finančního systému Unie je závislá na transparentnosti společností a jiných právnických osob, svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Mezi cíle této směrnice patří nejen odhalování a vyšetřování praní peněz, ale také prevence jeho vzniku. Posílení transparentnosti by mohlo být významným odstrašujícím momentem.

[6] Evidence by neměla sloužit pouze ke zjištění skutečného majitele, ale také jako referenční rámec pro případné zachycení podezřelých transakcí pro případy, kdy je zjištěn nesoulad údajů zapsaných v evidenci s údaji zjištěnými povinnou osobou.

[7] Na rozdíl od stávajícího stavu tak získá uživatel z řad veřejnosti možnost zadat identifikátory určité právnické osoby a poté zjistit, kdo je jejím skutečným majitelem, tedy možnost posuzovat případný střet zájmů či důvěryhodnost fyzických osob stojících za konkrétní právnickou osobu. Lustraci prostřednictvím identifikačních údajů fyzických osob ale budou moci provádět pouze vybrané orgány veřejné moci.

[8] Viz kontroverze ohledně změny a výkladu pravidla pro určování skutečného majitele svěřenského fondu, která se v novele objevila po připomínkovém řízení na konci roku 2019.

[9] Česká republika je členem výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL), jehož cílem je zajistit, aby členské státy měly zavedeny systémy účinného boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu a zajistit soulad s příslušnými mezinárodními standardy v této oblasti.


Filip Novák

Filip Novák se specializuje na oblast kapitálových trhů, fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz.
V oblasti kapitálových trhů se zaměřuje na právní a regulační aspekty poskytování finančních služeb a kolektivního investování, nabídky cenných papírů a přijímání k obchodování na veřejných trzích.
V oblasti fintechu, compliance a prevence praní špinavých peněz se zaměřuje především na crowdfunding, wealthtech, compliance finančních institucí a AML hrozby spojené s kryptoaktivy a využitím nových technologií.
V současnosti působí v ČNB na pozici experta v oblasti regulace finančního trhu a mezinárodní spolupráce. Před příchodem do ČNB působil na pozici vedoucí compliance a právního oddělení licencovaného obchodníka s cennými papíry a dříve v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS.