Kauza bitcoinů bude v učebnicích kriminalistiky. Policie mohla techniku vydat záměrně

Tomáš Pika | 13. 06. 2025

Kauza bitcoinů, které daroval trestaný provozovatel darknetového tržiště Tomáš Jiřikovský ministerstvu spravedlnosti, stála místo ministra Pavla Blažka (ODS). Podle bývalého vyšetřovatele praní špinavých peněz Kamila Kouby je ale resort spravedlnosti v kauze zřejmě obětí. „To, že Jiřikovský zacílil na ministerstvo spravedlnosti, je naprostý majstrštyk,“ konstatuje s tím, že se kauza dostane do učebnic kriminalistiky.

Jak rozumíte bitcoinové kauze? Vidíte tam znaky praní špinavých peněz?

Na úvod je třeba uvést na pravou míru některé věci, které ve veřejném prostoru zaznívají. Bývalý ministr Pavel Blažek (ODS) ani ministerstvo spravedlnosti žádné peníze neprali. Peníze s velkou mírou pravděpodobnosti pral Tomáš Jiřikovský. Kdo říká: „Blažek pral peníze z drog,“ tak se pravděpodobně nevyzná v problematice praní peněz. Jako bývalý vyšetřovatel praní peněz bych mohl vyjmenovat hned několik hypotéz a pravděpodobnějších scénářů. V tomto případě je ministerstvo spravedlnosti zřejmě obětí, bylo k praní peněz zneužito. Je velký rozdíl, zda někdo pere peníze vědomě, nebo byl nevědomě zneužitý. 

Myslím, že jde o něco, co už každý z nás zná. Každému někdy přišel e-mail od nějakého „amerického generála“ nebo „dědice velkého bohatství“ s nabídkou: „Pošleme vám peníze na váš účet, vy je vyberete a za provizi předáte“. Podobná věc se teď stala ministerstvu. Kdybychom udělali paralelu, tak by ten e-mail zněl: „Jsem bývalý trestanec, který pohádkově zbohatnul, chci vykonat pokání a tak bych se s vámi rád rozdělil.“

To, že Jiřikovský zacílil na ministerstvo spravedlnosti, je naprostý majstrštyk, který se zapíše do učebnic kriminalistiky. A o to je to pikantnější. Nicméně není to nepravděpodobné. I já jsem se za celou svou kariéru setkal s celou řadou vzdělaných lidí, kteří v podobných situacích postupovali zcela iracionálně. 

Takže vy to vnímáte jako paralelu k internetovému podvodu?

Evokuje mi to ten princip provedení a legenda pokání, což je modus operandi, který všichni známe. Evidentně tam použili nějaké techniky sociálního inženýrství. Známý advokát se obrátil na známého ministra a zkrátka to všechno do sebe zapadlo. To zacílení na ministerstvo spravedlnosti mi připadá zajímavé.

Nepřipadá vám ale zvláštní, že k podobné věci dojde právě s využitím ministerstva? Instituce, u které se předpokládá, že tam jsou mechanismy a lidé nastavení tak, že se podobným stylem napálit nenechají.

Vybavujete si film „Velká sázka o malé pivo“? Napadlo by někoho, že může podvodník prodat Karlštejn? V našem případě se mohlo jednat o stejně troufalou drzost napálit ministerstvo. Vsadím se o malé pivo, že to nikoho na ministerstvu nenapadlo. Ministerstvo spravedlnosti je úřad plný úředníků, nesedí tam finanční vyšetřovatelé ani státní zástupci ani soudci. Ministerstvo tím ale nezbavuji odpovědnosti za chyby, kterých se dopustilo. Bohužel tam nebyl nikdo, kdo by to zastavil.

Být vyšetřovatelem toho případu, jak byste postupoval?

Stanovil bych si hypotézy, vyšetřovací verze, co se mohlo stát. První z nich by zněla třeba takto: „Jiřikovský ve spolupráci se svým advokátem zneužili ministerstvo spravedlnosti tak, že pod záminkou pokání a poskytnutí daru ve výši jedné miliardy zinscenovali dražbu bitcoinů, které následně sami nakoupili, čímž se Jiřikovský a jeho advokát dopustili legalizace výnosu z trestné činnosti, které pocházely z nelegálního internetového tržiště.“ A pak bych se snažil sbírat indicie a důkazy o tom, jestli je tato moje hypotéza pravdivá, nebo není.

Takže podle vás šlo o legalizaci jedné miliardy korun? 

Ano, protože ona se reálně zlegalizovala pouze ta jedna prodaná miliarda. Ty zbylé zůstávají ve formě virtuální kryptoměny „špinavé“. Za Jiřikovským mohl někdo přijít a navrhnout mu, že by se vše mohlo provést formou dražby. Museli by si udělat nějakou analýzu rizik, aby to nevydražil někdo, kdo ty bitcoiny vydražit nemá. Ale když by pak někdo takhle investoval miliardu korun s tím, že reálně získá tyto bitcoiny z nelegálního tržiště, tak v ten moment zároveň pomohl k jejich legalizaci. Ale mluvíme pouze o té jedné miliardě, ty další miliardy zůstávají špinavé.

Podle této teorie by ale musel tyto bitcoiny opět vydražit právě Jiřikovský. Jinak by to přece nedávalo smysl.

Nebo osoby jemu blízké, které by pak byly ochotné mu ty peníze za nějakou provizi vrátit. Nebo ty bitcoiny prodají a vrátí Jiřikovskému peníze. Upozorňuji ale, že je to jen jedna z hypotéz, kdybych si sám sobě snažil vyvrátit tvrzení, že to celé bylo předem domluvené.

Ale to by museli kupci skutečně s Jiřikovským spolupracovat, což někteří v předchozích rozhovorech vyloučili a motivaci k nákupu vysvětlovali výhodným kurzem, za jaký stát prodával.

Ale i ta spolupráce může být jedna z vyšetřovacích verzí, která by stavěla na tom, že šlo de facto od organizovanou skupinu.

Dovedu si představit, že další hypotéza by třeba mohla znít: „Jiřikovský zneužil svého advokáta, o kterém věděl, že nedodržuje postupy, které mu nařizuje zákon v oblasti boje proti praní špinavých peněz.“ A tím bychom si odpovídali i na otázku, proč tomu advokátovi exministr Blažek věřil a spoléhal na něj. Mohl počítat s tím, že advokát dodržoval zákonem stanovené postupy a zjišťoval si původ těch prostředků, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti nebylo. To by sice advokáta vyvinilo z trestněprávní odpovědnosti za úmyslné praní peněz, byl by ale odpovědný právě z pohledu plnění povinností podle zákona proti praní špinavých peněz.

Pochybil tedy především advokát Kárim Titz?
Ano, protože evidentně bylo jeho povinností zjišťovat zdroj těch finančních prostředků. Stejně jako banky, které mají tu stejnou povinnost. Mohl samozřejmě vycházet z rozhodnutí soudu, který techniku Jiřikovskému vrátil s tím, že si trest absolvoval. Na druhou stranu výnos z trestné činnosti zůstane výnosem z trestné činnosti. Nelze, aby ho stát jakkoliv legalizoval, může nejvýše propadnout nebo být použit na náhradu škody pro poškozené.

Do rozhodnutí soudu, který by konstatoval, že jde o výnos z trestné činnosti a peníze tedy propadají státu, by s těmi penězi nebylo možné volně nakládat. A to ani v případě, že by je exministr Blažek rozdělil na ty jím avizované investice.

Advokátní komora, která se možným pochybením Kárima Titze zabývá, ale tvrdí, že možná v té době nebyl povinnou osobou, protože nešlo o takzvanou sledovanou činnost, tedy že původ Jiřikovského prostředků prověřovat nemusel. S tím tedy nesouhlasíte?

Za advokátem přišel klient, který si odseděl trest za to, za co si ho odseděl. Přišel s bitcoiny, přičemž kryptoměna je podle národního i mezinárodního hodnocení rizik to nejrizikovější, s čím můžete obchodovat. A pokud si advokát nedokáže vyhodnotit, že by měl v takovém případě zjišťovat zdroj finančních prostředků, tak by neměl dělat advokáta. To je zkrátka na odevzdání licence, protože není způsobilý rozeznat míru rizika. 

Pokud by se toto stalo v bance, tak člen statutárního orgánu odpovědný za prevenci praní špinavých peněz by skončil kvůli odborné nezpůsobilosti.

Pod dohledem policie?

Říkáte, že by šlo o vysoce rizikový obchod, musela by se tam hlídat řada faktorů. Navíc celá ta transakce mohla být sledovaná, protože už dopředu byla konkrétní peněženka spojená z Tomášem Jiřikovským. Tedy všichni mohli sledovat, kam peníze putují, k čemuž i reálně došlo. Jak si tedy vysvětlujete motivaci něco takového provést?

Jediným vysvětlením je snaha legalizovat alespoň tu jednu miliardu. Jinde totiž k vyprání peněz nedošlo. Ty další miliardy na účtu zůstávají špinavé, Jiřikovský je v zahraničí. Nijak jinak mu tato finanční operace nepomohla.

Transakce by se nicméně neuskutečnila, kdyby stát nevrátil Tomáši Jiřikovskému onu techniku, na které kryptoměnu držel. Jak si vysvětlujete, že k navrácení této techniky došlo, když muselo být zřejmé, že může s trestnou činností, za kterou byl odsouzený, souviset?

Obecně, když dojde k domovní prohlídce a policisté při ní zajistí nějakou techniku pro účely zkoumání a zajištění důkazů v rámci trestního řízení, tak tato technika nadále zůstává ve vlastnictví původního majitele. O případném vracení musí rozhodnout soud. Případně se může technika zpeněžit a prostředky využít na náhradu škody. Jenže v tomto případě nic podobného neproběhlo. Ta technika ležela několik let na policii, nebyla pro trestní řízení potřeba, a proto se nakonec vrátila majiteli.

Proč se policie a státní zastupitelství nesnažily vydání techniky zabránit, jak už dříve naznačoval i exministr Blažek. Jak si tohle vysvětlujete?

Policie klidně mohla postupovat tak, že ty věci vydala a dál je sledovala, využila zkrátka tento operativní prostředek. Kriminalisté totiž věděli, že jim Jiřikovský hesla sám neposkytne, tak mu techniku mohli vydat a jen čekali, co se bude dít dál. Jak už jsme si řekli, výnos z trestné činnosti zůstane výnosem z trestné činnosti, nemohl s ním volně nakládat.

To mi připomíná kauzu hackera Petra Křístka, který takto nevědomky pod dohledem policie rozšifroval svou bitcoinovou peněženku, kterou mu zabavila policie. Takže předpokládáte, že v tomto případě došlo k něčemu podobnému?

Ta paralela tam je. Neříkám, že to tak určitě bylo, ale nelze to vyloučit. 

Kryptoměny vše neukryjí

Pamatujete si ze své kariéry nebo i doby po vaší policejní kariéře nějaký podobný případ?

Takto stejný případ určitě ne. Jestli tohle někdo rozmotá, tak, jak už jsem uvedl, má šanci se dostat do učebnic kriminalistiky.

Že by tedy zločinci ukrývali peníze do kryptoměn, to se v Česku zatím příliš neděje? Neukryjí je takto před úřady a orgány činnými v trestním řízení?

Dneska už je ta regulace v takovém stadiu, že nějaká atraktivita anonymity s využitím bitcoinu je naprosto lichá. Docílíte opaku. Všichni si vás označí jako vysoce rizikového klienta, včetně bank, které se stále obchodům s bitcoiny brání, protože se musí naučit pracovat s jeho vytrasováním.
Bitcoin, který pochází z operací, jako je třeba prodej drog či zbraní, bude problém směnit u licencovaného subjektu – banky nebo směnárny – za normální peníze, což je to, o co jde těm zločincům především. Vlastníci se mohou snažit špinavý původ těchto bitcoinů skrýt pomocí takzvaného mixéru, kdy částku z dané adresy rozloží na spoustu malých plateb tak, aby se původ bitcoinů z trestné činnosti zamaskoval. I v takovém případě ale bude muset banka konstatovat, že původ prostředků nelze prokázat, a měla by tu transakci hlásit. 

Pro kriminalisty tedy kryptoměny problém nepředstavují?

Pokud dokážou spojit konkrétní kryptoměnu s osobou, tak to vyšetřování nekomplikuje. Je možné velmi přesně dohledat ten pohyb prostředků. Pokud tedy nenarazíte na zmiňovaný mixér, který vám pátrání znemožní. Pak ale zase víte, že ten mixér byl použitý zřejmě z důvodu, aby zakryl nějaký nelegální původ těch prostředků.

Když si ale konkrétní transakci nespojíte s konkrétní osobou, nevíte, co hledat, a je to jako pátrat po jehle v kupce sena. Je to stejné jako s pětitisícovkou, kterou si budete předávat s lidmi, kteří se vzájemně neznají, brzy nevíte, komu ta pětitisícová bankovka na začátku patřila. Stejný princip je i u toho bitcoinu. Jiné to je u bezhotovostní platby, kde přesně tu cestu vidíte. Na podobném principu funguje ve světě kryptoměn blockchain, který tím pádem lze takto digitálně vystopovat.

Jaký teď očekáváte vývoj v kauze bitcoinů?

Policii teď čeká sběr důkazů, vyhodnocování, stanovování si nejrůznějších hypotéz. Neočekávám, že by došlo k nějakému velkému úniku informací, díky kterému bychom se dozvěděli, jak to skutečně bylo. Musíme zkrátka teď čekat až na jednání před soudem, což se může táhnout klidně celé roky.